Historie
Třeboňské kuželky jsou tady od roku 1973
Třeboňské kuželky jsou tady od roku 1973, to byly založeny hlavně zásluhou pana Adolfa Štěrby, který hrál kuželky ve Slavonicích a přešel pracovně do tehdejšího závodu Otavan Třeboň a jeho milované kuželky mu chyběly (scházely). Sehnal pár lidí, hlavně z Otavanu, a začali jezdit trénovat do Lišova, kde byla asfaltová dráha. Kuželky se musely stavět ručně, na zápasy domácí sehnali stavěče z řad žáků, ti si tímto přivydělali nějakou korunu. Prvními hráči byli: Adolf Štěrba, Ladislav Bouda, Milan Janíček, Jiří Kolík, Rudolf Maxa, L.Špringr,Miroslav Karez a František Zeman.
Těchto pár nadšenců první krok učinilo dokonce na vlastní náklady. Přesto během krátké doby přibyli nový hráči, jako Jan Kuna, Jiří Kubín, Josef Kobylka a další.
Hned na podzim se družstvo přihlásilo do okresního přeboru Českobudějovicka, kam Lišov spadá.
Tak tomu bylo bez větších úspěchů, až do roku 1977, kdy byla v Lomnici nad Lužnicí otevřena nová saduritová dvoudráha s automatickými stavěči a ta se stala novým domovem třeboňských kuželkářů a je jím dodnes.
Nastala nová éra, začal se hrát přebor Jindřichohradecka, přišli nový hráči, někteří z původních přestali z různých důvodů hrát, ale noví hráči je nahradili a svými výkony i předčili.
Přišli hráči, jako například: Stanislav Jelínek, František Roubík, Jiří Kolík ml., Ladislav Kopačka, Jindřich Maxa, Karel Šírek, Vlastimil Roubíček, E.Pfeifer, Karel Žahour, Martim Kolík, A.Štěrba ml. a další.
Někteří z nich v průběhu své kariéry dosáhli velmi dobrých výsledků, jmenovitě Karez, Kuna a hlavně Roubík, který dokonce vyhrál okresní přebor jednotlivců, v tom samém roce skončil v kraji druhý, několik vítězství v turnajích jednotlivců, dvojic,a pak smíšených dvojic s Roubíkovou .
Potom v seniorech (nad 50let) přišly další úspěchy, kdy Fr. Roubík vyhrál okresní přebor, v krajském přeboru skončil třetí a postoupil na mistrovství České Republiky, kde hrál jako jediný hráč z okresních a krajských přeborů. Z 36 hráčů vybojoval 24 místo mezi mnoha reprezentanty ČR.
V družstvech přišly také úspěchy, na několika turnajích se družstvo umístilo na třetím, druhém a dokonce prvním místě, ale vyhrát OP se pořád nedařilo, i když k tomu mnohdy chyběl jen ten pověstný krůček, například doma uhrát remízu se Slavonicemi, ale bohužel- prohráli jsme o jednu kuželku.
Po několika celkem dobrých sezonách, kdy za družstvo hráli, Janíček, Jelínek, Štěrba, M.Kolík, J.Kolík ml., J.Kolík st., Roubík, Kuna, Šírek, přišli do družstva Petr Suchý, Petr Tětek, Ladislava Luňáková později Roubíková, Radim Pospíšil, Petr Petrovka, Tomáš Vondrášek, Jan Benda.. Z těchto a několika původních hráčů pod vedením F.Roubíka se podařilo sestavit družstvo, které vyhrálo okresní přebor a konečně postoupilo do krajského přeboru, kde hrálo dvě sezony a potom sestoupilo z předposledního místa, protože shodou okolností z vyšších soutěží sestupovali družstva z Jindřichohradecka. Takže jsme byli opět v OP a tam jsme dodnes.
Později přišli do družstva Petr Petrovka, Jan Faktor a Iva Komendová.
V současné době můžeme na tyto dílčí úspěchy jenom vzpomínat, protože tréninkové podmínky nejsou optimální z důvodů finančních, a hlavně nemáme vlastní sportoviště.
Peníze, které dostaneme od města nebo Jiskry,vlastně pošleme Lomnici za nájem a část dopravy a tréninků musíme hradit ze svého.
Co se týče kuželny, tak si velmi dobře vzpomínám, jak nám ji sliboval už starosta Třeboně soudruh Černý, po něm ……… (do roka máte kuželnu) a mnoho dalších, ale vždy dostaly přednost jiné sporty. Snad se někdy dočkáme.
Vzpomínáme-li dnes na všechny spoluhráče, věnujme tichou vzpomínku těm, kteří se velkou i menší měrou zasloužili o to, že se dnes v Třeboni kuželky hrají. Je jich za ta léta bohužel mnoho, z těch, kteří začínali v Lišově a následně pokračovali v Lomnici to jsou: Štěrba, Bouda, Janíček, J.Kolík st., J.Kolík ml., Zeman, Kuna, Kubín, Benda, Kobylka.
V současné době jsou aktivními hráči : M.Karez, Petr Petrovka, Jan Faktor, Radim Pospíšil, Iva Komendová, Petr Tětek, Ladislava Roubíková a Fr.Roubík.
Tato skupina nadšenců provozuje svůj oblíbený kuželkářský sport i přes všechny problémy. Je obdivuhodné, že bez vlastního sportoviště, a tím za ztížených podmínek, se za celou jejich kariéru jejich aktivita nijak nesnížila.
A tak nezbývá, než poděkovat všem, kteří se o kuželkářský sport v Třeboni po celá ta léta starali a kteří se o jeho současný chod starají a pokoušejí se o další rozvoj.
